Od krajky po super silnou!

Krásný podzimní den!

V předchozím článku jsem popisovala rozdíly mezi worsted a woolen přízí.

Tentokrát bych ráda chvilku polemizovala o samotné tloušťce přízí, jejím značení a zjišťování vs. předení.

V pletení se uznávají obecné druhy přízí, u kterých má každý druh počet wpi (vysvětlím níže), obvyklé síly jehlic a měřítko (počet ok na 10 cm, případně i počet řad na 10 cm). Jak to tak bývá, na internetu lze dohledat dost rozdílné hodnoty – ale poměrně bezpečné je řídit se tabulkou na Ravelry (https://www.ravelry.com/help/yarn/weights). Já sama mám napsané ještě jiné měřítko, které má hodnoty trochu jinačí, a většinou se řídím „citem“ a občas volím něco mezi oběmi tabulkami.

Proč to vlastně znát…? V podstatě je to stejný důvod jako proč znát pojmy worsted a woolen. Jednoduše postupem času Vám nebude stačit upříst prostě nějakou přízi. Je dobré vědět co nejvíce možných vlastností u každé nové vlnky, a také je dobrým důvodem případné kombinování předených přízí s průmyslovými. Efekt je krásný, ale o tom někdy jindy 😉

Jak jsem zmínila výše, v tabulkách lze najít pojem WPI. Je to anglická zkratka – „wraps per inch“ – a znamená to počet otoček příze na palec. Je to velmi jednoduché k pochopení, leč malinko zrádné k provedení. Ale pomůcka to není špatná. Existují různé krásné pomůcky určené na měření – ale není to nutnost, stačí vám jen tužka (nebo nějaká tyčka, prostě něco malého a kulatého, kolem čeho se dá obmotat pohodlně příze), pravítko a izolepa. Jednotka anglického palce je 2,54 cm, což je při domácí výrobě nesnadné zajistit, nicméně na hrubý odhad to stačí. Vezměte tužku a kousek od kraje jí omotejte kouskem izolepy – tím se vytvoří zarážka. Poté si odměřte dva a půl centimetru (pokud se někomu podaří přesně 2,54 cm, jedině dobře! 🙂 ), a opět udělejte zarážku z izolepy. Tímto vznikne prostor, kam se namotá příze. Zde přichází intuitivní chvíle, protože každý člověk obmotává přízi jinak. Nechce to příliš volně, ani příliš utaženě, nechce to ani „nahňácat“ příliš k sobě, ani mít přízi moc daleko od sebe. Zde vkládám se svolením autorky video o této výborné pomůcce (mimochodem VeryPinkKnits má velmi dobrá videa o pletení! 😉 )

 

 

Jak je příze silná samozřejmě lze zjistit také upletením vzorku – zjistíte tím jak velikost vhodných jehlic, tak i počet ok na 10 cm. Nicméně i zde platí, že každý plete jinak – někdo utahuje více, někdo méně. Je v každém případě dobré to znát a svůj vzorek z průmyslové příze porovnat s oficiálními údaji od výrobce (tím zjistíte, jak moc utahujete).

S ručně předenými přízemi je to trochu loterie, ale kdo přede a u toho i plete, jistě se v tloušťce přízí alespoň trochu vyzná. Postupem času lze cíleně upříst velmi tenkou přízi, která bude v kategorii „fingering/sock“, nebo naopak silnou přízí „bulky“.

Ze začátku, když se učíte příst, jste rádi, když se vám příze netrhá, nebo když není plná boulí a nepravostí. Veškeré určování je vám v podstatě putna – všechno přichází až časem. 🙂

Můj osobní názor (který se nemusí shodovat ani s jinými jakkoliv zkušenými přadlenkami, ani s nikým jiným): to, jak je přadlenka zručná, lze poznat na tom, jakou nejtenčí dvojnitku dokáže upříst. Rozhodně netvrdím, že ten, kdo přede tlusté dvojnitky, není zručný!!! Je to jen moje myšlenka založená na mnoha ručních přízích, které jsem sama viděla, na přadlenkách, které znám a na zakoupených a odzkoušených vlnkách. Jde o to, že v každé síle příze může být jak jednonitka, tak dvojnitka (či vícepramenná příze). Tudíž pro upředení např. DK dvojnitky musíte mít dvě tenčí jednonitky, jejichž stočením vznikne výsledná DK. Což vyžaduje cvik a um. A pokud chcete např. sock  – musíte mít o to slabší jednonitky. A na to už člověk potřebuje opravdu nějaké ty zkušenosti, aby příze zůstala pokud možno co nejpravidelnější. Je to velmi zdlouhavá a nimravá práce, která nakonec stojí za to. ♥

Zde mám názornou ukázku mých přízí, seřazených v po sobě jdoucích tloušťkách.

Zleva doprava:

  1. modrá jednonitka: síla sock
  2. zelená jednonitka: síla sport
  3. fialová dvojnitka: síla dk
  4. pestrobarevná dvojnitka: síla bulky
  5. bílá dvojnitka: síla super bulky

Netřeba to myslím nijak rozepisovat, jednoduše je zde srovnání, jak alespoň některé jednotlivé tloušťky vypadají. Lace je ještě tenčí než sock, a poté jsou další tloušťky jako třeba light fingering (mezi lace a sock), worsted a aran (mezi sport a bulky).

Další sekcí jsou art příze, které se v podstatě nedají nikam pořádné zařadit. Co se týče WPI, mohou být zařazeny v síle „jumbo“ – ale například technika „Thick and Thin“ je poměrně nezařaditelná, protože lze jí měřit komplexně (se slabými i silnými úseky, ale i tak vyjde pokaždé jiná hodnota – a také záleží na tom, jak silné jsou ony silné úseky), nebo lze počítat se slabými úseky, které je možné sladit s jinou přízí, tak jak jsem to nedávno předla pro jednu milou kamarádku:

 

Doufám, že tento článek vám trochu pomohl se přiblížit k problematice ohledně tloušťky přízí. Tak jako u téměř všeho ohledně ruční tvorby se i zde člověk musí smířit s mírou individuality, s tím, že určené standardy má stejně každý jedinec posunuté jinak. Že když standardem bude příze Lace a u toho určený počet ok na otočení nebo počet ok na 10 cm, každý člověk prostě plete jinak. Ale to je na tom to nejlepší! ♥

V nějakém z dalších článků bych se moc ráda zaměřila na Art příze, protože je to báječné, leč bohužel celkem u nás nepoužívané odvětví ručních přízí. 🙂

Komentáře